Sníh

Sníh. Už v tom slově je cítit. 

Ssss - snášejí se vločky z nebe 

Ň - něžně dopadají na zem, větve stromů a střechy domů

Í - zastudí, když nám spadnou za krk, lepší je zaklonit hlavu a chytat je do pusy

CH - chlupatá, huňatá peřina zakrývá zemi, aby chránila kořeny, cibulky a spící tvorečky, můžeš si do ní lehnout na záda a pohybem paží vytvořit andělská křídla – áCH

Kdybychom sníh neznali, nejspíš by nás ohromil a vyděsil. Asi jako Čerwuiše – Fričova přítele Indiána, který se náhodou dostal začátkem 20. století do Prahy. Když poprvé uviděl na ulici sníh, chtěl "té soli" co nejvíc nasbírat a poslat ji svým soukmenovcům z kmene Čamakoko do Paraguaye, ale pak ho "ta sůl" tak popálila, až se bál, že zemře. I nás sníh někdy děsí, ohromuje a ochromuje.

Naši první zimu na Kopanicích, kdy Nohavica složil píseň Ladovská zima, začalo sněžit 11. listopadu - na Martina. A nepřestalo. Na Nový rok už ležel metr bílé přikrývky. Neměli jsme tehdy ještě koně, s tím jsme vesele prohrnovali pěšinu k silničce až od dalšího roku. Vrcholovou silničku tu zimu prohrnuli jen několikrát. Vyráželi jsme z chalupy na běžkách, s malým synkem v šátku na zádech. Jeho brácha rostl v mém břichu a sněhu přibývalo. Od února jezdil na lyžích na nákupy jen Petr. Když jsem se zkusila probrodit sněhem, který mi sahal až po zvětšující se břicho, k sousedce, vzdala jsem to ve čtvrtině kopce. Vrátila jsem se od teplé chalupy bez internetu i mobilního signálu a odevzdaně čekala na jaro. V březnu se začalo oteplovat a sníh těžknul. Petr ho shodil ze střechy (málem sníh shodil jeho) a kolem domu vznik sněhový val do výše horního rámu oken. Všude tma.

Sníh slezl v dubnu. Bylo to znovuzrození. Mohla jsem jít telefonovat. Mohla jsem se projít po krajině, znovu se otevřít světu. To jaro jsem napočítala na Žítkové 13 spadlých stavení – stodol i opuštěných domů. Náš dům nespadl, vybral si nás v pravý čas.

O sněhových radostech a starostech mají lidi z hor tucty příběhů. Takže další zase jindy.

P.S.: Veselé i moudré historky o Čerwuiši alias Červíčkovi najdete v knize Červíček aneb Indiánský lovec objevuje Evropu, kterou ze vzpomínek A. V. Friče připravila Yvonna Fričová.